NEWS
English
Germany
Česky
NEWS
  • 08.08.2018
    Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 955/18 ze dne 9. 7. 2018 připustil, že „osobou blízkou“ může být nejen osoba příbuzná, ale i osoba v přátelském vztahu, a to za předpokladu, že přátelský vztah dosahuje určité intenzity. Ta může být dána např. podobností názorů, délkou trvání přátelského vztahu, společnými zážitky nebo zájmy, profesní provázaností či bydlením v sousedství. Na intenzitě přátelského vztahu neubírá ani to, pokud se přátelé delší dobu nevídají. V intencích tohoto nálezu tak je možné např. odepřít výpověď proti svému blízkému příteli.
  • 06.08.2018
    Novela zákona o advokacii s účinností od 1. 7. 2018 rozšířila bezplatnou právní pomoc. O právní pomoc může nemajetná osoba žádat ve věci zastupování v řízení před Ústavním soudem nebo v řízení před orgánem veřejné správy. Žádost se podává u České advokátní komory prostřednictvím formulářů. Novela nezapomíná ani na právní pomoc cizinců umístěných v zařízení pro zajištění cizinců. Za vyřízení žádosti musí žadatel České advokátní komoře zaplatit poplatek ve výši 100,- Kč s výjimkou například držitelů ZTP, ZTP/P či osob pobírající dávky v hmotné nouzi.
  • 01.06.2018
    Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp.zn. IV. ÚS 14/17 ze dne 9. 5. 2018 připustil obrácení důkazního břemene z žalobce na žalovaného v tzv. medicinských sporech. Dle nálezu je obrácení přípustné, pokud poskytovatel zdravotních služeb (žalovaný) porušil svou zákonnou povinnost, v důsledku které vznikla pacientovi (žalobci) újma a pacient neunesl v jednání důkazní břemeno. V souvislosti se zásadou „nikdo nesmí těžit ze svého protiprávního jednání“ musí soud při rozhodování zvážit možnost obrácení důkazního břemene. Pokud tak neučiní, porušuje tím právo pacienta na spravedlivý proces.
  • 22.05.2018
    Český obchodní rejstřík se propojil s obchodními registry dalších evropských zemí a je součástí tzv. BRIS (Business Registers Interconnection System). Tento systém umožňuje získat údaje o všech kapitálových společnostech v celé Evropské unii. Společnosti s ručením omezením a akciové společnosti (respektive národní formy, které těm českým odpovídají) lze vyhledávat na portálu evropské e-Justice, a to jak podle přiděleného identifikačního čísla, tak podle názvu, a získat tak základní informace o hledané společnosti, například její typ, zemi registrace, sídlo, název a identifikační číslo.
  • 13.04.2018
    Návrh zákona o zpracování osobních údajů Dne 25.5. 2018 nabyde účinnosti velmi diskutované přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27.4. 2016 (nařízení „GDPR“), týkající se ochrany osobních údajů. Na vnitrostátní úrovni ovšem stále chybí adaptační předpis. Teprve dne 28.3. 2018 předložila vláda Poslanecké sněmovně (PS) návrh nového zákona o zpracování osobních údajů, který má být jako sněmovní tisk č. 138/0 projednán na pořadu 12. schůze PS. Navrhovatel navrhl PS projednávání návrhu zákona tak, aby s ním PS mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení.
  • 19.01.2018
    Dne 13. 1. 2018 nabyl účinnosti zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který byl přijat v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu. Nová právní úprava přináší povinnost silného ověření uživatele spočívající v kombinaci 2 způsobů zejména přihlašovacích údajů spolu s biometrickými údaji jako je otisk prstu nebo spolu s použitím věci, kterou má uživatel ve své moci. Nově je rovněž upraven případ ztráty nebo odcizení platební karty, kdy došlo ke snížení limitu odpovědnosti uživatele za ztrátu z neautorizované transakce na 50 EUR.
  • 24.11.2017
    S účinností od 30. 9. 2017 byla novelou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, provedena zásadní změna týkající se výzvy soudu k úhradě soudního poplatku. Dosud obvyklá lhůta 3 dnů byla prodloužena na 15 dnů s možností jejího výjimečného zkrácení. Nově však již nebude přihlíženo k úhradě soudního poplatku po stanovené lhůtě dle výzvy soudu. Tedy soudní poplatek musí být zaplacen v takto stanovené lhůtě, jinak bude řízení zastaveno bez praktické možnosti zastavení řízení zvrátit.
  • 21.11.2017
    Zákonem č. 206/2017 Sb., s účinností od 29. 7. 2017, byla provedena novela zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Novela stanovuje nové přestupky a správní delikty, kterých se mohou zaměstnavatelé či agentury dopustit. Novou úpravu nalezneme v § 11a, 20a a 24a. Jedná se například o narušení soukromí zaměstnanců na pracovišti a ve společných prostorách s hrozbou pokuty až 1 mil. Kč, neinformování zaměstnanců o rozsahu kontroly zaměstnanců ze strany zaměstnavatele nebo vyžádání informace po zaměstnanci, která bezprostředně nesouvisí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem.
  • 16.11.2017
    Ústavní soud vydal dne 17. 10. 17 nález sp. zn. 1378/2016, v němž řešil střet práva na informace a práva na ochranu osobnosti. V nálezu dospěl k názoru, že orgány veřejné moci musí vždy zvážit význam a intenzitu dotčených práv. Tyto orgány mohou odmítnout poskytnout žadateli informace o platech svých zaměstnanců vyžádané na základě §8b zákona č.106/99 Sb., jestliže by takové poskytnutí informací nepřiměřeně zasahovalo do práv zaručených čl. 10 odst. 2,3 Listiny základních práv a svobod – na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a neoprávněným zveřejňováním osobních údajů.
  • 06.11.2017
    S účinností od 30. 9. 2017 byla novelou zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, stanovena věcná příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně pro řízení o neplatnost rozhodčí smlouvy a pro řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle části čtvrté tohoto zákona. Jedná se o věcnou příslušnost stanovenou jiným zákonem, než je obecné ust. § 9 odst. 2 občanského soudního řádu.
  • 20.10.2017
    Zákonem č. 296/2017 Sb. byla s účinností od 30. 9. 2017 provedena novela občanského soudního řádu, která nově upravuje nepřípustnost dovolání proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle přechodných ustanovení novely se tato nepřípustnost vztahuje na rozhodnutí odvolacích soudů vydaných počínaje 30. 9. 2017.
  • 11.10.2017
    Dne 1.7.2017 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona,která v §80a zakotvuje novou povinnost osobám,kterým se podle zvláštního právního předpisu zřizuje datová schránka bez žádosti.Tyto osoby jsou povinné činit podání v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v el. podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.Není-li v odůvodněných případech možné učinit podání v této formě,lze je výjimečně a s uvedením důvodu učinit v listinné podobě. Není-li podání učiněno na stanoveném formuláři,ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem,postupuje insol. soud podle §43 o.s.ř.
  • 04.09.2017
    Bankovní rada České národní banky s účinností od 4. 8. 2017 upravila úrokové sazby. Důležitá změna nastala u tzv. dvoutýdenní repo sazby, která se dle občanského zákoníku a nařízení vlády č. 35/2013 Sb. užívá k výpočtu úroku z prodlení. Dvoutýdenní repo sazba v současné době činí 0,25%. Výše úroku z prodlení pak odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Nedojde-li ke změně repo sazby, bude úrok z prodlení od 1. 1. 2018 činit 8,25% ročně.
  • 17.08.2017
    Ústavní soud zamítl návrh skupiny poslanců na zrušení části zákona o ochraně ovzduší. Napadená ustanovení tohoto zákona zakládají pravomoc obecnímu úřadu s rozšířenou působností, aby za účelem kontroly spalovacího stacionárního zdroje (kotle) došlo ke vstupu do obydlí (rodinného domu, bytu nebo stavby pro rodinnou rekreaci) provozovatele zdroje. Obsahují také skutkovou podstatu přestupku, spočívající v nesplnění povinnosti umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům, za což hrozí pokuta až do výše 50 000 Kč.
  • 31.03.2017
    Žádá-li žadatel povinný subjekt o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, je povinen před jejich poskytnutím povinnému subjektu uhradit náklady na tzv. „mimořádně rozsáhlé vyhledání informací“, je-li k tomu povinným subjektem vyzván. Pojem „mimořádně rozsáhlé vyhledání informací“ není zákonem definován. Jeho výklad poskytl Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 As 35/2016, ve kterém uvedl, k jakým hlediskům je nutno při užití tohoto pojmu přihlížet.
  • 24.03.2017
    Poslanecká sněmovna schválila dne 17. 2. 2017 ve třetím čtení návrh novely zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv. Dle návrhu novely, v průběhu projednávaní v Poslanecké sněmovně doplněné o celou řadu pozměňovacích návrhů, by výjimku ze zveřejňování smluv v registru smluv měl nově mít národní podnik Budějovický Budvar ale i všechny státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů nebo obcí, které mají obchodní či průmyslovou povahu. Návrh novely bude dále projednáván v Senátu.
  • 15.02.2017
    Nejvyšší soud České republiky vydal dne 8. 11. 2016 usnesení sp. zn. 23 Cdo 1098/2016 v němž byla řešena problematika určitosti rozhodčí doložky,respektive způsob sjednávání rozhodců v této obsažené.Nejvyšší soud ČR vyslovil názor,že není platný postup,v němž je ponechán výběr rozhodce pouze na vůli jednoho z účastníků,neboť takový postup je zcela v rozporu se zásadou rovnosti stran v řízení. Nejvyšší soud ČR pak dále s ohledem na dosavadní judikaturu v tomto usnesení vyslovil názor, že takto neplatně sjednané určení rozhodce v rozhodčí smlouvě způsobuje neplatnost rozhodčí smlouvy jako celku.
  • 20.01.2017
    S účinností od 28.2.2017 dochází k novelizaci ustanovení §921 odst.2 zákona č.89/2012 Sb.,občanského zákoníku,v platném znění,zavedením práva osoby oprávněné z výživného spolu s dlužným výživným požadovat rovněž zaplacení úroku z prodlení.Nová úprava je v rozporu s dosavadní judikaturou,když soudy v minulosti opakovaně dovodily,že v řízení o určení výživného nelze úroky z prodlení přiznat.Dosavadní praxi nedávno posvětilo rovněž stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 19.10.2016,sp. zn. 204/2012,které tak nebude s ohledem na změnu právní úpravy nadále aplikovatelné.
  • 13.01.2017
    S účinností od 1.7.2017 dochází k rozsáhlé novele zákoníku práce,která přináší řadu podstatných změn v oblasti pracovněprávních vztahů.Nově je zaváděn institut vrcholových řídících zaměstnanců,kteří budou ze zákona oprávněni libovolně si rozvrhnout pracovní dobu, novela naopak vypouští institut jednostranného převedení zaměstnance na jinou práci.Ke změnám dojde i v úpravě dohod konaných mimo pracovní poměr(dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce),výslovně budou zakotveny podmínky pro práci zaměstnanců z domova,tzv.homeoffice,když tato otázka byla zákoníkem práce doposud opomíjena
NEWSLETTER